Z krámku vychází mladý muž. V rukou drží placatou postavičku vyrobenou z kůže. Nedívá se napravo ani nalevo. Celý září. Postavičku obrací ze všech stran a konečky prstů se dotýká jejích okrajů. Říkejme mu sběratel.
Takové a mnohé jiné potkáte v nečekaně klidném koutu tureckého Istanbulu — v Sahaflar Çarşısı. Největší antikvariát v Istanbulu, který pamatuje byzantské časy, sídlí v malém dvorku, jen pár kroků od Velkého bazaru.
Ten jistě všichni znáte, je to největší zastřešený trh na světě.
Zatímco Velký bazar navštěvují tisíce turistů denně, do Sahaflar Çarşısı chodí jen skuteční sběratelé, nadšenci a knihomolové. Běžní turisté o něm často nevědí — jeho dva téměř neviditelné vchody jsou snadno přehlédnutelné, proto je v samotném centru antikvariátu neuvěřitelné ticho a klid.
V dávných dobách knižní bazar proslul starými Korány a ilustrovanými knihami. Dneska tu seženete nejen knihy, ale i starožitnosti, vzácné fotografie, pohlednice, známky, mince, staré dokumenty nebo loutky na tradiční turecké stínové divadlo. Říká se jim Karagöz a Hacivat.
Uprostřed starého knižního bazaru stojí busta tiskaře İbrahima Müteferrika (1674–1745), který v roce 1732 vytisknul historicky první knihu na území Osmanské říše. Dalo by se říci, že do té doby byli sultáni proti knihtisku. Obávali se, že kvůli němu zanikne tradiční řemeslo iluminování a kaligrafie. A obávali se správně.
Nejste vy z Česka? Já to poznám
„Hello, pojďte dál a podívejte se více zblízka,“ říká Mustafa Akyol a zve nás do svého krámku, u jehož vchodu visí kožené loutky Karagöze a Hacivata.
Mustafa sem do antikvariátu chodil odmalička a po vysoké škole v roce 1996 si v Sahaflar Çarşısı otevřel vlastní obchod. „Odjakživa sbírám staré věci, a tak prodávám všechno, na co si vzpomenete — mince, medaile, známky, fotografie, pohlednice… Nejste náhodou z České republiky? Já to věděl. Poznám to podle rysů ve tváři,“ směje se Mustafa.
„Mám tu i Nasreddina Hodžu. (pozn. — Nasreddin Hodža je legendární satirická postava z lidových anekdot.) Všechny ty věci nakupuju a potom prodávám. Chodí sem hlavně sběratelé, občas i spisovatelé. Třeba Orhan Pamuk napsal o Sahaflar Çarşısı několikrát ve svých knížkách,“ podotýká Mustafa Akyol a na památku nám daruje staré mince. Představte si, dříve jste v jeho krámku mohli najít i reklamní letáky na fezy, což byly turecké pokrývky hlavy, které se vyráběly ve Strakonicích.
Istanbulská univerzita je hned za rohem, proto sem do Sahaflar Çarşısı chodí také studenti — kvůli levným knihám a hlavně učebnicím z druhé ruky. Chcete-li se tam podívat, měli byste vědět, že Sahaflar Çarşısı – největší antikvariát v Istanbulu – je otevřený denně od pondělí do soboty. Vstup je samozřejmě volný, stejně jako do parku istanbulské univerzity. Určitě si tam zajděte.
Přečtěte si: Mumuk, děvčátko z tureckých knížek pro děti
Bobi na sítích: