Jakub a babí léto

Jakub a babí léto. Hřejivé čtení do podzimních dnů

Málokterá dětská kniha umí to, co Jakub a babí léto. Autorka to dobře věděla: „I nauková věc musí být pro malé dítě především živá knížka, mít hrdinu, prostředí, atmosféru.“ Poznejte Milenu Lukešovou a její nenapodobitelnou tvorbu pro děti.

Babí léto, ten magický čas mezi létem a podzimem, ve kterém vychází jedna krásná kniha za druhou. Jakube, Jakoubku, tak ses nám přeci jen vrátil. Po tolika letech! Nenápadnou obrázkovou knihu Jakub a babí léto si oblíbily děti po celém světě už v 70. letech minulého století. Jak jen to ta Milena Lukešová dokázala?

Jakub a babí léto
Jakub a babí léto. Albatros, 2020

Jak to celé začalo

Představte si, že se píše rok 1961 a devětatřicetiletá Milena Lukešová začíná pracovat jako redaktorka ve Státním nakladatelství dětské knihy, pozdějším Albatrosu.

„Bývalo zvykem, že knihkupci, rodiče a snad i další lidé, kteří měli malé dítě zásobovat knížkami, počítali se dvěma typy, jimiž by malý zájemce mohl být uspokojen: s leporelem a pohádkou,“ dočítám se v profilu autorky, který vydal v roce 1982 Klub mladých čtenářů Albatrosu. Vymyslet něco jiného než pohádku nebo leporelo, to byl pro tehdejší autory dětských knih těžký úkol. Ale tušíte správně, Milena Lukešová věděla, jak na to.

Jakub a babí léto
Už padají a padají a padají…

Tichý pracant

Tato sympaticky zarputilá, introvertní dáma, jak ji nazvala její dlouholetá albatrosí kolegyně Milada Matějovicová, pracovala řadu let na překladu knihy Od dvou do pěti. Podnikala tutéž práci jako autor – naslouchala dětem, sbírala jejich výroky a vytrvale hledala české ekvivalenty.

Díky této hluboké práci pak došla k závěru, který změnil československou dětskou knihu navždy, a sice – pro děti je nutné tvořit jinak, autentičtěji, jako by to, o čem zrovna čtou, zároveň prožívaly. Všemi smysly.

Musí to mít atmosféru, musí to být živé. Musí to být napsané jejich jazykem a musí to být docela jinak ilustrované. „Dítě má rádo obrázky, může si je samo prohlížet. Ale co k těm obrázkům? Hrst říkadel jako v leporelech? Pohádkový příběh? Co kdyby se podařilo najít ještě jiný typ publikace?“ píše se v profilu autorky.

Jakub a babí léto
Jakube, kde máš kaštánek?

Ať žije obrázková kniha!

Netrvalo dlouho a Milena Lukešová začala vytvářet s výtvarníkem Janem Kudláčkem sérii čtyř obrázkových knih, v nichž je ilustrace stejně důležitá, ne-li ještě důležitější než text.

Text se chová jako ponorná řeka, stahuje se do pozadí, aby mohl mluvit obraz.

Milena Lukešová
Jakub a babí léto
Panáčci a panenky z lesa

Jan Kudláček potlačil svůj svobodný výtvarný projev, vyšel z předem promyšleného námětu autorky a dotvořil celek. „Vždycky se mi zdálo, že odsuzujeme-li v knížkách pro nejmenší ilustrační doprovod k pouhému zdobičství, zůstává tu z tvůrčí potence ilustrátora zbytečně mnoho ladem, co by jinak mělo a mohlo k dítěti mluvit,“ uvedla autorka.

Někdy to byly komické situace. „Ona měla přesnou představu, jak má knížka vypadat. Ale protože výtvarníci jsou také originální osobnosti, tak to bylo vždycky dohadování, a okřídlenou se stala její věta: ‚Já to úplně vidím, jen to obtáhnout!‘ Takže kolega z výtvarné redakce Zdeněk Mlčoch říkal: ‚Tak si to obtáhni!‘ Ale výsledkem diskusí byla knížka, která stála za to,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Milada Matějovicová.

Pan Šiška je hodný.
Pan Šiška je hodný.

Ňuňání stranou

Milena Lukešová vymyslela knihy, jaké si zamilovali čtenáři u nás i v zahraničí. Vyšly v mnoha překladech a dodnes jsou nesmírně oblíbené. Jakub a babí léto je jednou z nich.

„Naučný výklad o podzimu nikdy nezaplní nitro dítěte tak silnými pocity; prožitek podzimu daleko přesněji zakotví v jeho vědomí, je-li sugestivně předáván dětským hrdinou, s nímž se může ztotožnit,“ napsal o knize už v roce 1977 literární kritik Miroslav Tmé.

Listí vesele šustí a Jakub má kaštánek.
Listí vesele šustí a Jakub má kaštánek.

Jak se na správnou obrázkovou knihu sluší a patří, text je velmi úsporný. Jakub a babí léto má pouhopouhých 228 slov. Ale každé z nich je důležité. Co víc, autorka psala tak, jak děti mluví.

„Ona se nikdy čtenářům nepodbízela. Což je zvlášť u knížek pro malé děti náročné, protože často autor, pokud není talent formátu Jana Skácela nebo Pavla Šruta, má tendenci sklouznout do ňuňání, ťuťání, najednou jsou okouzleni tím, ó, jak je to krásné v dětství – což je přesně to, co děti spolehlivě odpuzuje. A tomu ona nikdy nepropadla,“ dodala Matějovicová.

Knihy Mileny Lukešové
Přečtěte si také Holčičku a déšť. Obrázkové knihy Mileny Lukešové vydává nakladatelství Albatros.

Milovaná autorka

Milena Lukešová kdysi prohlásila, že když píše pro děti, je sama sebou a dobře se jí dýchá. Dokázala se dívat na svět dětskýma očima, a tak není divu, že si její knížky čteme s velkou chutí i dnes. Ty obrázkové se obvykle řadí do kategorie pro děti od 3 do 5 let, ale kdo říká, že je nemůžou číst už děti dvouleté? A také je čtou. A jak rády…

Okomentujte to:

Vaše e-mailová adresa nebude nikde zveřejněna.

Site Footer