„Zavřete oči. Slyšíte, jak šumí? Nadechněte se té vůně. Zašeptejte: Čechy leží u moře.“ Jestli máte rádi básničky Radka Malého, tak si tu knížku půjčte třeba i na podzim. Však ono vás to přenese právě tam, kam potřebujete.
Když jsem byla malá, moje babička mívala doma na polici obrovskou mušli. Říkávala, že si ji přivezla z dovolené u moře, a když ji přiložím k uchu, tak to moře uslyším.
Věřila jsem jí.
Dodnes tu mušli mám, a když je doma ticho, slyším z ní babiččino moře.
Na všechno jsem si vzpomněla, když jsem v knihkupectví uviděla novou knížku výjimečného dua Malý-Čech. (Už ta jejich příjmení!) Jmenuje se Moře slané vody, je plná poezie a na začátku března ji vydalo nakladatelství Albatros.
Verše napsal Radek Malý, obrázky nakreslil Pavel Čech. Možná už jste o nich slyšeli, společně napsali a nakreslili knížku Listonoš vítr. Jejich nová knížka je docela jako moře: hluboká, tajemná, mocná, plná mušlí a ztroskotaných pirátských lodí.
Verše napadaly Radka Malého při procházkách po plážích Baltského a Severního moře. A hned tři básničky vznikly při divoké plavbě z Brém na ostrov Helgoland.
„Chtěl jsem, aby se to houpání, ale taky hořkoslaná chuť moře a poklid jeho nekonečných obzorů s blikajícími majáky dostaly do slov a obrázků. Aby každý čtenář mohl uslyšet tu velkou vodu šplouchat v sobě,“ řekl Radek Malý v rozhovoru pro Lidové noviny. Než pojedete k moři, přečtěte si Moře slané vody, složte si papírovou lodičku a přiložte mušli k uchu. Slyšíte? Moře. Hluboké a tajemné…
Bobi na sítích: